Pro zvětšení klikni na obrázek

Pro zvětšení klikni na obrázek

Odešel tam, odkud není návratu. Bylo mu 87 let…..

Karel byl celou svou duší sportovec a tvrdej chlap. Začínal jako kluk s lehkou atletikou a věnoval se i boxu. Již v dorosteneckém věku se začal věnovat kanoistice a v roce 1953 se probojoval na svoje první mistrovství republiky a v roce 1956 se už probojoval jako čistý amatér na Olympijské hry do Melbourne v Austrálii.

Na Olympiádě získal cenné 4. místo a místo poděkování za skvělou reprezentaci byl pozván na kobereček a za účast na oslavě reprezentantů a byl potrestán odebráním kalorného. Směšné… Karel dostal měsíc před olympiádou 180Kčs jako příspěvek na vydatnější stravu. Tvrďák Karel kontroval verdikt komise slovy : jestli vám jde o těch 180 Kč tak tady jsou. Položil peníze před komisi a s poznámkou že musí na vlak do Plzně aby se dostal do práce, hrdě odešel.
Výsledek…. Roční zákaz činnosti

Takovej byl tvrďák Karel. Položil pádlo a přesedlal na zápas, kde se opět svými výkony udivoval všechny svojí všestranností. Nominace na mistrovství světa do japonské Yokohamy mu unikla o vlásek.

Jeho živlem však byla voda . Vrátil se ke kanoistice a vyhrál nespočet závodů. Před OH v Římě se děly okolo nominace na OH podivné věci. Machinacemi a šikanováním se podařilo start na OH v Římě Karlovi Hradilovi znemožnit.

Na spot však nerezignoval. Jako člen TJ lokomotiva Beroun se probojoval v pozdějším věku i na mistrovství světa v Jugoslávii.

Karel celý život tvrdě pracoval. Povolání učitele mu nesedlo, dělal v berounských pekárnách, stavěl stadion v Berouně a na dlouhou dobu se zařadil do týmu Stavitelů dálničního mostu přes Berounku.

Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho pracovní nasazení i na neobvyklá řešení krizových situací na stavbě. Tam pracovali i naši osadníci Pedro a Jára Jo Jo- Zíma , a tak k přátelství nebylo daleko. Se svojí tvrdou náturou přišel i k nám do osady a i se svojí ženou Andulkou posílili zejména vodáckou část osady. Měl rád kamarády a svým vždy rovným a kamarádským přístupem si získal přízeň i oblibu v partě Kamarádů Staré řeky.

Nakonec jedna z historek charakterizující Karlovu povahu.

V roce 2002 byla na řece Berounce jedna z největších povodní kterou kdo pamatuje. Řekou plavaly vyvrácené stromy, chaty a zkrátka všechno co stálo rozbouřené řece v cestě. Povodeň zastihla Karla v jeho kanoi na řece Berounce. V Nižboru se snažila policie Karla zastavit pomocí megafonů voláním : V zájmu vašeho života okamžitě opusťte vodní tok!!!!! Odpověď volal Karel do rozbouřených vod :

Jó ……už vylezu…. Já jedu jenom domů na Štulovnu.

Bude nám po tobě smutno Karle. Odpočiň si tam v tom sportovním nebi. Ale budeš nám scházet !!!!