La Grace a Kamarádi Staré řeky 2016

La Grace je replika brigy z 18. století. Toto jméno (které volně přeloženo znamená "Půvabná") na svých obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantický oceán původně nesla loď Augustina Heřmana. La Grace byla vůbec nejznámější korzárská loď za raných dnů Ameriky. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je její vítězství nad dvěma španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly. Dnešní replika slouží výhradně pro výuku starého námořnického řemesla, tedy jako školní loď.

La Grace pod plnými plachtami.

Loď se hned během svého 1. roku roku života vydala na plavbu mezi třemi kontinenty - Afrikou, Evropou a Amerikou, při níž proplula celým Středomořím. Její trasa vedla z Egypta, přes Řecko, Itálii, Liparské ostrovy, Korsiku, Sardinii, Elbu, Baleárské ostrovy, Španělsko, Gibraltar a Kanárské ostrovy. V prosinci 2011 úspěšně zakončila svou první přeplavbu Atlantského oceánu a doplula do Karibského moře. Nazpět La Grace vyrazila 30. dubna 2012.

V noci z 25. na 26. října 2012 poblíž Puerto de la Bajadilla v Marbelle, Španělsko se La Grace během plavby s kapitánem Jiřím Pacákem uvolnila z kotvy a po neúspěšném pokusu o nastartování motoru narazila svou zádí na mělčinu. Náraz zničil kormidlo a neovladatelná loď byla větrem a vlnami zatlačena až na hloubku asi 1,5 metru, kde zůstala ležet nakloněna na levobok pod úhlem dvacet čtyři stupňů. Všech osm členů posádky se vlastními silami dostalo na břeh. Důvodem ztroskotání byla změna směru větru a špatné počasí.

Proběhla záchranná operace, jejímž cílem bylo dostat La Grace zpět na vodu a dovléci ji do přístavu Algeciras k opravám. Ty si vyžádaly výměnu kýlu a části obšívky, kompletní výměnu v podstatě všech lodních systémů počínaje rozvody elektřiny a rozvody vody konče, obroušení a opětovné nalakování těch dřevěných částí, které nebyly vyměněny, generální opravu motoru, lodní šroub i kormidlo. V rámci oprav bylo do lodi doplněno cca 12 tun olova jako zátěž. Loď byla znovu spuštěna na vodu dne 6. srpna 2013.

Tall Ship Race 2013

Krátce po svém opětovném spuštění v srpnu 2013 se La Grace zúčastnila středomořské regaty Tall Ship Race 2013. Její trasa vedla z Barcelony přes Toulon (21. až 27. září) do italské La Spezie poblíž Janova (30. září až 7. října). V první etapě závodu sužované bezvětřím skončila La Grace na třetím místě v kategorii A a na pátém místě celkově. A tak po dni stráveném v nejistotě nakonec mohla posádka La Grace začít slavit vítězství jak v kategorii A, tak v celkovém pořadí všech lodí v regatě.

La Grace a Kamarádi Staré řeky.

Zkušenosti s vodními živly sbírala naše trampská osada dlouhou dobu. Počátky na Berounce byly dobrou průpravou, prvními průkopníky dálkových plaveb byli kamarádi, kteří se vydali do Rumunska a na gumovém voru spluli velkou část řeky Olt. Další etapou byly plavby na vorech-(nápad kamaráda Jo_Jo) "Berounka" a pak i "Admirál Grog" se kterými jsme brázdili finská i polská jezera, spluli Dunaj, část Volhy i Dněpru a uskutečnili mnoho plaveb po Vltavě i Labi.

Po ztroskotání La Grace se náš kamarád Míla Štefan řečený Panák, uchvácen vodními živly a touhou po dobrodružství vydal do Španělska přiložit ruku k dílu a pomáhat s opravami na La Grace. Jeho šikovné ruce i schopnosti ocenil i kapitán Pepa Dvorský,

a tak se záhy z kamaráda "Panáka" stal oficiální bootsman na La Grace.

Mnozí kamarádi využili jeho zkušeností a vydali se pomáhat s opravami na La Grace, neb jak známo, pracovitých rukou není nikdy na lodi dost. No a odtud už byl jen krůček k nápadu, že Kamarádi Staré řeky by měli využít těchto poznatků a obohatit svoje zkušenosti o plavbu na La Grace a na vlastní zkušenost si ověřili co značí slova písně "Ten kdo prožil opravdickou bouři na moři……" Nápad začínal dostávat konkrétní podobu, s Bobinou jsme začali dávat dohromady seznam zájemců o plavbu doplnili jsme posádku o přizvané zájemce , protože ne všichni kamarádi z osady stáli o plánované zážitky, nebo plánovaná plavba byla nad jejich finanční možnosti. Celou posádku nakonec tvořili přihlášení kadeti- plavčíci odhodlaní snášet lednové Středozemní moře v okolí Elby. Nutno dodat, že i když celkový průměr kazilo několik mladíků, věkový průměr posádky činil 63let, z čehož je jasné, že to nebyla posádka žádných zelenáčů.

Odjíždíme

V sobotu 8.1.2016. nakládáme provijant, potraviny, potřebné doplňky pro loď,loučíme se s manželkami. Na berounském nádraží nastupujeme do autobusu a pak už jen sledujeme jak bílé šátky dívek mávají na pozdrav. Cesta ubíhá rychle, chvílí zpíváme ale pak už se vše hrouží do spánku a silniční koráb nás unáší přes Rozvadov na Mnichov, Insbruk, Trento, Modenu , Bolognu, Firenze a Livorno do Baratti, kam pro nás připluje La Grace. To bude legrace!

A je to tady

Vykládáme z autobusu hroznou spoustu věcí a v malém přístavu si krátíme chvíli čekání hraním, zpěvem, pokusy ulovit první rybu a průzkumem okolí. Tři hodiny uběhly jako voda v Kačáku . Když se náhle za útesem objevila malebná La Grace zmocnila se mnohých z nás touha a očekávání věcích příštích. A pak už jsme byli ve člunu a po chvíli vystoupili na plubu La Grace.

Kamarádka Bobina ověšená fotoaparáty a kamerami celou cestu pečlivě dokumentovala. Tisíce fotek můžete shlédnout na RAJČE.net- bobifarma.

Mnohý z nás již prolezl kus světa a ledacos viděl i zažil, ale domnívám se, že zážitky které následovaly zanechaly v každém z nás nezapomenutelné dojmy.

A tak pro stručnost a objektivitu, nechme hovořit deník kapitána

Portoferraio

V sobotu (9.1.2016) jsme naložili novou partu a za neděli doplachtili do Portoferraia. V noci přišla bouře, a tak jsme i u mola v dokonale chráněné maríně měli ráno cvičení. Bouře nahnala do přístavu tolik vody, že uplně zmizely opěrné zdi lodního úvaziště. Musel jsem nařídit z víc než 1/2 naplnit fendry vodou, aby se měla chudinka La Grace pod vodou o co opřít bokem. Kdybychom to neudělali, tak fendry přeskočily zeď a loď skončila bokem na betonové hraně mola. Jediným problémem je, že nám za ně tahají jachtaři z okolních lodí, aby zjistili, proč naše fendry neplavou, když jejich jo!
P.S.: Fendr je balón co chrání bok lodi.
Jinak Korsika hlásí vítr o síle až 150 km/hod., prý 6 – 9metrové vlny, které zalévají až pobřežní silnici a ničí odstavená auta na parkovištích na pobřeží. Sem by bouře od síle (“už jen”) 40-50 kn měla dorazit dnes v noci.
Všichni jsou dnes na výletě po ostrově.

Vylepšené fendry a bidlo

V noci foukalo i v přístavu jako blázen. Museli jsme pokračovat ve vymýšlení dalších možností jak neustále chránit La Grace před betonovým molem. Nakonec se jako nejúčinější ukázalo bidlo vyrobené z čelenní čnělky (klada průměru cca 15-20cm) vzepřené mezi pachole na mole a předním vazem. Co na tom, že to pod náporem větru za noc 2x prasklo, hlavně, že loď je celá ne?
Hned ráno jsme se běželi podívat přes kopec na pláž. Vlny hravě dosahovaly terasy na plážové restauraci. Zbytek dne se lidi rozdělili na lenochy, turisty a pomocníky s drobnými pracemi na palubě. Vítr do večera neustál a tak nás čeká přečkat další noc tady. Pokud se zadaří, zítra jeho síla zeslábne na 25kn a tak hodláme vyrazit na východ Elby. Až na ten vítr je tu ale nádherně. A tak se vám pokusím nahrát na face par fotek z dopolední procházky.

Ahoj. Slova kapitána “
Padl rekord - napočítal jsem 8 velkých nástrojů na jedné plavbě (drobnosti nepočítám). A i když já na mejdany moc nejsem, musím přiznat, že hráli tak krásně, že jsem usínal s úsměvem na tváři až do 4hod.do rána! .. Stará řeka vyměnila řeku za staré moře

Cesta do Porto Azzura

Dopoledne si léčíme rány po večírku a připravujem loď na vyplutí. Vítr sklesal na 25-30 kn, tak vyplouváme. Na moři jsou ale pořád velké vlny a La Grace to mohutně hází ze strany na stranu. Vytahujeme plachty. Vítr nám ale přední stěhovku hned roztrhal.
Cesta až do Cava byla dobrý adrenalinový zážitek. Pak se vlny zklidnily a my v klidu doplachtili až do Porta Azzura.

Jindra, jako "pavouk" v lanoví - kdo nezkusil těžko pochopí…

Zůstáváme na kotvě

Vítr se otočil a jižní pobřeží je pod vlnami. Myšlenka na sbírání kamenů je marná, protože se tam nebude možné vylodit. Obloha se zatahuje a na odpoledne hlásí dokonce déšť. Zůstáváme na kotvě v Azzuru a lidi běhají po ostrově po procházkách.

Zlatokopové v Calamitě

Ráno odplouváme na jih Elby do zátoky Calamita. Počasí sice není ideální, ale i tak se nám daří vysadit skupinu zlatokopů na břeh, a ti se snaží celé dopoledne zbohatnout!

Odpoledne se vracíme zpět do Porta Azzura prohlídnout místní sbírky kamenů. Noc trávíme vyvázáni v klidu a v pohodě bokem k molu.

Ale to už se nezadržitelně blíží sobota a sní i konec našeho dobrodružství.

La Grace se svým kapitánem nás spolehlivě dopravila zpět do přístavu, vylodění s bagáží bylo pro nás rutinou. Drobným stínem naší plavby byla zranění, která si vyžádalo moře jako svoji daň. Odřeniny, modřiny, boule a monokl se ale brzy zahojí. Nejhůře dopadl kamarád Max, který to odnesl zlomenými žebry. Ale i ta se začas zhojí a zůstanou jen krásné vzpomínky.

Závěrem musím za sebe i Kamarády Staré řeky poděkovat kapitánovi Pepovi i celé posádce La Grace, která se o nás během plavby starala a dala nám v rámci možností nahlédnout do tajů mořeplavby i duší námořníků.

Přeji La Grace i všem, kteří se zasloužili o uvedení snů o velkých plavbách do skutečnosti hodně dalších krásných zážitků, dobrý vítr do plachet a vždy šťastný návrat do přístavu.

Šťastnou plavbu, Aloha ʻOe!

Beroun, 21.1.2016
Baron