Jezevec lesní (Meles meles), motto 17. Listopadové Berounky KSŘ
Jezevec lesní (Meles meles)
Zvadlo
Zvadlo
Žalostný vodní stav Bílá Hora
Žalostný vodní stav Bílá Hora
Vodáci a Mamut Aljašský
Na zářijové Ohři jsme s Jerrym domluvili jezevce.Tedy že ho střelí a připraví a společně ho sežereme na Kobylce. Všichni se těšili…
Základ výpravy tvořili zasloužilí účastníci - Wimpi, Jirka, Egy, Honza,Tobras, Michal, Ríša, nepravidelný účastník, Šmorky, který s námi jezdí poslední roky stejně, jako Věra a Standa. Po mnoha letech se přidala Bobina. Zcela novým účastníkem byl motorleťák Míla.
Počasí dobré, ale ten vodní stav! Z Bílé Hory teklo něco kolem 8 kubíků!
Smědčice
Darová
Na Kobylce postavili přístřešek Honza s Caribuem, ten i vařil - když jsem na Kobylku přijel, lekl jsem se, visely z něho zakrvácené obvazy - pořezal se při krájení cibule.Po čtvrté odpolední přijíždějí první vodáci. Vaření, stavění, pití, kecání a zpívání. Slibovaný jezevec nebyl, neb se nedostavil Jerry natož jezevec.
Korvetní kapitán nás upozorňuje, že se blíží 20. výročí naší listopadové Berounky, spřádáme plány, jak nejlépe jej oslavit.
Kobylka
Ráno poklidné balení, vodní stav se nemění, s obavami se vydáváme na řeku, dřevo raději bereme s sebou, kdybychom nestačili na Hrbaté louce jej nadělat. Jaké je naše překvapení, docela řeka i přes malý stav teče, všichni úspěšně zdoláváme jez Liblínský Mlýn, proplouváme kolem Tří Jardů a blížíme se k jezu Bohy (někteří mu říkají Wimpiho jez).
Bohy
Téměř všichni jej úspěšně sjeli, kocháme se pohledem na sluníčkem zalitý Krašov a netušíme, co se děje proti proudu. Šmorky se rozhoduje, že jez skoníčkuje. Žádný problém by nebyl, kdyby v poslední chvíli pustil krátkou lodní šňůru. Nepustil a tak plachtil z jezu dolů za lodí. Kamarádi pod jezem se ho ujali a převlékli, chybějící trenky dodal Standa..
Plaváček
Plavba pokračuje dál v očekávání dalšího jezu Hřešihlavy (Duňáky). S Ríšou diskutujeme o tom, že asi pro naše lodě bude nesjízdný, přistáváme u břehu a prohlížíme - tak to půjde! A šlo, v klidu všichni sjeli, pod jezem trochu míň vody ale jede to. A ten čas! Ještě nejsou ani 2 hodny odpoledne. Necháme se unášet proudem, v dálce vidíme stavební jeřáby na Chříči a kostel sv. Petra a Pavla, blížíme se k Hrbaté louce (pro nezasvěcené - louka pod chlumeckou strání, hrbatá proto, že je rozrytá od divočáků a hrozně na ní fouká). Přistáváme, vynášíme věci z lodí a asi 10 inženýrů se snaží stavět šapitó.
Hrbatá louka
Dřevená konstrukce z dílny Honzy, sponzoring materiálu fa Mrva Hýskov, plachty vlastní. Nakonec se povedlo, „stan“ stojí, rozděláváme oheň, vaříme, otevíráme lahve šampusu, přidáváme jahody. To je taková tradice Hrbaté louky. Wimpi opéká krkovici z Kauflandu. Se sytými žaludky pokračuje zábava, zpěv a kytara Wipmi, Egy harmonika a zpěv, řeči. V písni (to mne napadlo až na Aljašce, kde se hrála písnička Berounko má od Tomáše Pergla, se zpívá, že kamarádi staré řeky diskutují o řece a jejím okolí. To už dávno neplatí. Diskutujeme o Rusku! A vydrží nám to na několik hodin! Unaveni postupně opouštíme sezení, zůstávají Ríša se Šmorkym a strašně řvou až do 3. hodiny ranní, vychlastají všechno, co v šapito zbylo ( Jameson, lahev rumu).
Po probdělé noci ráno vaříme snídani, balíme, kamarádi postupně opouštějí břeh a nechávají se unášet velmi slabý proudem ke zvíkovskému oleji, klejeme, ale pádlujeme. Jez zčásti přetahujeme, zčásti obnášíme a vydáváme se k Malému Zvíkovci – Kostelíku, který zdoláváme bez problémů A další volej - Skryjský s jezem (Čilá – Skryje). Suchý, jako vždy. Šlajsna vpravo je dost divoká, plná kamenů, Egy na uzavřené lodi bezpečně zdolává, nikdo jiný se na to necítí, kromě Standy, který přes protesty všech jede! No má víc štěstí, než rozumu. Ještě, že voda je chytřejší než vodák.
Řeka chvilku teče a zase volej, volej (trocha proudu pod Týřovem a kolem Rozvědčíka). Bránovský jez je zcela suchý, po prohlídce přetahujeme po skluzu vlevo a dál několik stovek metrů si hrajeme na burlaky na Volze.
Sucho pod Bránovským jezem
A zase volej až do Roztok. Obnášíme jez a spěcháme k Mamutovi a Renče na Aljašku, kde nás čeká točený gambáč a gulášovka, obojí pereme do prázdných žaludků. Někteří stavějí, ti poučení se stěhují do příjemně vytopené Pepíkovy chaty. V hospodě je už dědek a Dáda. Přijíždějí další kamarádi – Frambík s Maruškou, Klokani, Drábíci, Řetěz, David. Na stole přistávají řízky XXXXL, které se pomalu nevejdou na talíř.a opět žereme, pijeme, zpíváme. S pokračujícím časem a zvyšující se hladinou alkoholu v krvi postupně kamarádi usínají u stolů nebo odcházejí a zalézají do spacáků…
Veselo na Aljašce
Děkujeme Renatě a Mamutovi za skvělou stravu a příjemnou obsluhu.
Mamut škrtí Ríšu, vlevo Renata
Ráno snídaně, balení, nakládání a domů….
Za vodáckou sekci KSŘ
Jirka
Odkazy na fotky:
http://vera9.rajce.idnes.cz/Berounka_listopad_2011/#
http://tobras.rajce.idnes.cz/Berounka_listopad_2011/#
http://bobifarma.rajce.idnes.cz/Listopadova_Berounka_2011_Kobylka_-_Aljaska/
http://bobifarma.rajce.idnes.cz/Listopadova_Berounka_2011_Darova_-_Kobylka/
Navštivte fanklub Kamarádů Staré řeky na Facebooku
