Již poněkolikáté připravil kamarád Lála a spol. březnový vejšlap, tentokrát do okolí Medníku.
Počet účastníků možná ovlivnil fakt, že se v noci posouval čas o hodinu dopředu. A tak nás z Berouna odjíždělo jen 13, další se připojovali v Praze na hl. nádraží, Bráníku atd.
Byli i tací, co si naopak přivstali, protože si posunuli hodiny dvakrát, a pak vyděšeně telefonovali organizátorům, jestli se akce opravdu koná.
Pokud se nepletu, tak nás v Petrově vystoupilo 26 pochodníků.
První část cesty vedla přes Sázavu, po levém břehu na rozcesí k odbočce na sedlo Medníku. Odtud zhruba do poloviny kopce, kde vede naučná stezka k lokalitě výskytu vzácné a jedinečné kytky Kandík psí zub.
Odtud zpět na cestu do sedla a vzhůru.
Hrůzné popisování strašného kopce, prudkého a nezdolného stoupání, se ukázalo jako fáma a rozšiřování poplašné zprávy. (To jenom pro příští účastníky). Krátká zastávka v sedle Medníku, a jdeme se podívat na vrchol.
Po zápisu do vrcholové knihy a nezbytné skupinové fotce, sestupujeme zpět do sedla, a dál přes Třebsín směrem na Smetanovu vyhlídku nad Vltavou.
Odtud je opravdu nádherný výhled na oblouk Vltavy, která je vzdutá Štěchovickou přehradou a na protětším břehu s osadou Ztacenka.
Více fotek z této části cesty:
"zde"
Další část cesty vedla zpět do Třebsína, kde byla domluvena U Dolejšů zastávka na oběd.
Tam nás čekal nejen oběd, ale i překvapení v podobě několika dalších kamarádů s hudebními nástroji. A jelikož zastávka byla plánována na dostatečně dlouhou dobu, bylo opravdu veselo.
Když nadešel čas, čekala nás už jenom zpáteční cesta podél Sázavy zpět do Petrova, a vlakem domů.
Více fotek z této části cesty:
"zde".
fotky od Miloše:
"zde"&ensp a Ládi
"zde".
P.S. Za měsíc jsou čarodějnice, tak potvory trénujou!
Navštivte fanklub Kamarádů Staré řeky na Facebooku
