Ohře 2011

Milí kamarádi,
Podělím se s vámi o výsledku jedné z mála mých pěších cest z města domů. Za restaurací U Jelena vidím Ríšu v garáži pracovat!!! Dám se s ním do řeči a kde se vzal, tu se vzal Panák (no víme odkud, ze Selské). Dali jsme se do řeči, a zašli do Selské na pivo.

Ohře 2011




Dlouho že už jsme nebyli na vodě. Padl návrh: Jizera, Lužnice, Ohře. 15. – 18. září, řeku vybereme dle aktuálního vodního stavu. Sedl jsem k počítači a udělal itineráře pro všechny řeky a poslal všem potencionálním zájemcům (myslím si, že to stejně málokdo četl). No zkrátím to, nakonec jsme se rozhodli pro Ohři, obvolal jsem kempy, aby bylo jasné, že fungují a spočítal kilometry na 2 auta (přesun každý den), je to neuvěřitelné, ujeli bychom téměř 1000 km! Blbost.
Takže jen jedno auto a vlak.
Odjezd ze závodského nádraží se zastávkou v Hořovicích pro Egyho a nákupem v pekárně bez problémů, cestu do Tršnice jsme trochu strefovali, (říkal jsem řediteli automobilu pořád rovně a pak doprava) ale nakonec vše dobře dopadlo a ves jsme našli.

to je sestava

Plavba po řece bez mimořádek, Wimpi na rozdíl od předloňska odolal nástrahám vrbiček u Loužku, probrali jsme možné a nemožné. Jediný jez v Kynšperku jsme přetáhli a pluli k Dasnici (nádraží) a Šabině (kemp). Jak jsme se blížili k nádraží, blížil se i čas odjezdu předposledního vlaku do Tršnice. Jerry byl v klidu, na nádraží v Dasnici vysadit nechtěl, že doběhne ty skoro 2 kiláky zpět. Zakotvili jsme v kempu, Jerry vyběhl na nádraží. Kempný nabízel, že zavolá do hospody, aby nám něco připravili k jídlu, my hrdinně pravili, že máme žrádla plné auto a nic nepotřebujeme.
Začalo se stmívat a Jerry nikde. Byli jsme trochu nervozní, další vlak, kdyby nestačil ten první, jel až za další 2 a půl hodiny. Telefon měl nedostupný. Někdy po osmé se konečně ozval. První vlak mu ujel, tak se vydal pěšky. A že do Tršnice to má tak 5 kiláků. No indiánským během (více než 25 km) dorazil do Tršnice spolu s tím posledním vlakem. Krásný kamarádský čin…
My jsme mezitím nevydrželi a vyrazili do hospody přes kymácející se lanovou lávku. Domorodec nám ukázal cestu se slovy „ no, voni vám stejně nenalejou, jsou tam policajti, vyšetřují pokus o krádež“. Nedbajíc jeho rad (a dobře jsme udělali?) jsme k hospodě došli v době, kdy naši chrániči a pomocníci končili svojí práci a odjeli. Hostinské se nás zželelo a vpustila nás dovnitř. Usmažila nám řízek nevalné chuti a načepovala pivo stejné kvality. Ale alespoň jsme trochu zaplácli žaludek. Do kempu jsme se vrátili ve chvili, kdy dojel Jerry se zásobovacím autem…
Oheň jsme rozdělali už za světla, Wimpi ho udržoval po celou dobu našeho pobytu v hospodě. Sesedli jsme se kolem něho, někteří se vrhli na svoje žrací bandy a Wimpi otevřel litrovku tulu-tuli. Egy chtěl postavit přístřešek a zjistil, že mu někdo spálil jeho dvě – jednu jasanovou a snad bukovou – tyče, které si přivezl s sebou v lodi. Pachatel nebyl dodnes dopaden. Tak spal s námi v krásném altánu na tábořišti. Někteří z nás vydrželi u ohně dlouho do noci. Tuli ale zůstala nedopita….

vodák a vítr


Probudili jsme se do krásného slunečného rána. S chutí posnídali, sbalili. Jerry odvezl auto na nádraží, bez problémů jsme zdolali zbytky jezu v Šabině a těšili se na 21 říčních km. Ohře krásně tekla, přetáhli jsme jez Černý Mlýn a dopluli do Sokolova v čase oběda. Zastavili jsme v místní pizzerii, servírka se nám věnovala a Ríša na ní mohl oči nechat. Výtečná knedlíčková, guláš, karbanátek, pro mne zcela nepitelný Starouš.
Před námi jez Královské Poříčí. Někteří sjeli, někteří přetáhli a jeden se udělal.

to není nájezd do prudké zatáčky...

Zachránili jsme vše, nic se neutopilo.
A pak nastal čas pomsty hostinské ze Šabiny (nedopečený řízek a to zcela jasně projímající pivo) – teda pomstila se jen mne a Panákovi. Já jsem stačil (poté ještě několikrát) Panák údajně nestačil. Poklidnou plavbou jsme dospěli k nádraží v Lokti. Jerry už si dal říci a vystoupil, aby stihl vlak. Nás čekal horní jez. Rybí přechod – vlastně retardérka, šplouchal, ale dal se sjet.

tak to jde

tak taky

Poslední jez – dolní, jsme schrastili po šutrech a po několika stech metrech tábořiště s hospodou, kde točili 12tku gambáče za 25!!!
S hostinským jsme domluvili spaní na terase. Jerry přijel se zásobovacím autem, pojedli jsme, popili tu levnou dvanáctku. Panák chystal večeři, řezal salám a uřízl si kus kůže z palce levé ruky, krve jak z vola. Ne jak. A protože já měl dovolenou, ujal se první pomoci Jerry. Ošetřováním Panáka zcela zruinoval autolékarničku zásobovacího auta. A díky tomu nevykrvácel. Cyklisti, kromě nás jediní návštěvníci restaurace v kempu (kolem Ohře vede po celou trasu až do Varů cyklostezka) se začali z hospody vytrácet. O.K., budeme v kempu sami. Ale námi předpokládanou siestu narušila přijíždějící auta, snad 30 lidí (jeden z nich vážil snad víc, než celá naše výprava). Postavili stany a šli do hospody a hodovali a řvali a řvali…
Začal jsem bivak na terase vidět trochu černě. Wimpi domluvil spaní v autě (s Jerrym a Honzíkem), Šmorajz stavěl každý den. Panákovi se nějak opil člověk a šel spát do toho bordelu na terase. Asi mu to moc nevadilo. Jerry dopil tuli (zasloužil si to za předchozí sportovní výkon). U ohně jsme zůstali tři poslední s Ríšou a Panákem nejml., ti že tam budou spát. Při pohledu na zataženou oblohu přišel můj čas vyzkoušet samostavěcí stan. Hodíš a bydlíš. Hodil jsem a bydlel jsem. Všichni u ohně zbylí si mysleli, že se tam nevejdu. Ale vešel a díky tomu jsem nad ránem nezmokl. Ti dva se stěhovali na terasu. A to jsem netušil, jaký bič jsem si na sebe s tím stanem uchystal….

Jako první vstává Šmorky. Rozkládá žrací stoleček, na něm vánočka s marmeládou, čajíček, následuje několik dalších chodů. Přicházejí další kamarádi tak, jak se budí. Panáci vejce se salámem a sýrem, Wimpi řízek (kolikátý už?), Egy vaří polévku na suchém lihu, Jerry krmí syna a sebe 2 dny starými rohlíky s párky Tulip, taky polévkou. Ríšovi do „talíře“ nevidím, já ohřívám spišské párečky. A všichni vychutnávají ranní kávu. Sluníčko už hřeje, oheň hoří, pohoda. Dojedli jsme, dopili a balíme. Stan si nechávám naposledy. Kamarádi sedí u ohně a baví se tím, jak se trápím se skládáním stanu. Šmorky nevydrží a radí a dobře! Klaplo to a stan je složený. Zásobovací automobil pod řízením Jerryho s jeho lodí odjíždí proti proudu na nádraží a my máme hodinu siesty, než Jerry zdolá horní a dolní loketský jez a my se k němu připojíme.
Mezitím najíždějí do kempu přívěsy s loděmi. Nalevo od nás je skupina „vodáků“, kteří se na suchu učí, jak držet pádlo, jak nastupovat do lodi, jak pádlovat. Stavíme židle do řady na břehu Ohře a fandíme v očekávání, že se někdo při nastupování do lodě udělá. A kupodivu odpluli, aniž by se udělali, ač někteří drželi pádlo jako prase kost.
V dáli vidíme Jerryho na žluťásku. Přidáváme se k němu a plujeme krásnou živou, dravou řekou dál. Zdoláváme několik peřejí, záludných kamenů v řečišti (kdo je tam dal? Úplně nelogicky ční z vody) a blížíme se ke Svatošským skalám na levém břehu Ohře. Vpravo krásná restaurace, tak přistáváme na oběd.
Vodáky mají rádi, sedíme na terase, žereme a pijeme. Poprvé jsem ochutnal nefiltrovaný gambrinus, nic moc. Musel jsem si spravit chuť desítkovým gambáčem. Na stole řízky, polévky, smažáky, Wimpi zmrzka se šlehou. Pozorujeme horolezce na skalách za řekou, tipujeme, kdo spadne. Nikdo nespadl. S plným žaludkem část výpravy opouští restauraci, zůstává Panák a Ríša. Jerry váže Panákovu loď na osamocený kámen v řece... Panák vyšel z hospody, hledí na loď uprostřed řeky a se slovy, že se na to muže vy…se vrací zpět za Ríšou k pěnivému moku.

tomu se říká "neřád"

V Karlových Varech nás čeká Tuhnický jez (jez smrti). Jaké je naše překvapení, když vidíme nápis: šlajsna vlevo. Překonáváme malou mělčinu, přijíždíme k jezu a podržte se, tam retardérka! Tuhnický jez je sranda. Hledáme tábořiště karlovarských vodáků. Vítá nás paní vedoucí, která nic neví (spojení do Lokte a tak) ale prodává nám gambáče desítku lahev za 20! Kde je Panák a Ríša? Voláme a nic. Za chvilku zvoní Wimpimu telefon, volá Panák a vůbec netuší, kde se nachází. Jerry odchází na nádraží, aby přivezl auto. Spolu se synkem. Wimpimu se ulevilo, neb jej (Honzíka) nemusí hlídat, jak to bylo předchozí dva dny. Sedíme v kempu, pijeme drahý pivo a čekáme na ty zpozdilce. Máme hlad, vysíláme Panáka nejml. koupit 30 rohlíků a 80 deka rybího salátu. Sledujeme řeku a hle dvě lodě! Ríša s Panákem se blíží…Panákovo vylodění bylo trochu problematické, ale nakonec to zvládl.
Dozvídáme se, že Panákova loď samovolně opustila Jerrym zvolené stanoviště a Ríša ji honil po Ohři za přihlížení a poslechu uštěpačných poznámek oněch výše popsaných „vodáků“ z Lokte (no to jsou teda ti praví vodáci, nechají si uplavat loď). Egy se Šmorkym rozdělávají oheň, Šmorky byl pasován na pařezobijce – vyvrátil a spálil všechny pařezy v kempu.

po těžkém a náročném... práci

Opět pohoda. Přijíždí Jerry s autem a Panákem nejml. Bez salátu a rohlíků. Večeříme zbytky ze zásob, řešíme historické, fyzikální, astronomické, energetické, ekologické a vůbec všechny problémy současného světa. Ale hlavně všichni hodnotí letošní Ohři jako velmi vydařenou. Žádná velká mimořádka nebyla, neb Karel Škodič se nezúčastnil (i když Panák se snažil ho zastoupit, ale na Kadla nemá).
Ještě za světla nakládáme lodě. Ke spaní se ukládáme pod terasu loděnice k poslední noci na Ohři. Ráno uklízíme, balíme se, posnídáme a odjíždíme domů…
Ujeli jsme cca 61 říčních km, 400 km po silnici a 80km Jerry vlakem, autobusem a pěšky.
Účastníci: korvetní kapitán Wimpi, Egy, Jerry a synek Honzík, Panák ml. a nejml., Šmorky, Ríša a moje maličkost.
Vydařená akce vodácké sekce KSR.
Ahoooooj na další vodě.
Jirka Vrků

Další fotky jsou na rajčeti: http://panak-ml.rajce.idnes.cz/ "zde".

a ještě na rajčeti: http://panak-ml11.rajce.idnes.cz/ "zde".

P.S. Pokud mi ještě někdo z účastníků pošle odkaz na fotky, rád přidám odkaz. Panák

| Autor: Panak | Vydáno dne 22. 09. 2011 | 4155 přečtení | Počet komentářů: 8 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Novinky
11.03.2020: Fotoalba od Kapra na Rajčeti
V menu "Fotoalba" nově naleznete odkaz na fotky od Kapra
Fanklub KSŘ

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server